Doporučená výbava na tracky část 1.

část 2. naleznete zde

Článek jsem napsal v roce 2013 a stal se součástí knihy: Nový Zéland - Práce, cestování, tramping, kde ho naleznete celý. Je psaný pro cestování po Novém Zélandu, což je i z textu patrné. Mě však občas slouží, k jakémukoliv trampu po Evropě, abych se ujistil, že mám zabaleno vše, co potřebuji.

 

Co tedy sebou na vícedenní výlety?


Hlava si jako jedna, alespoň pro mě, z nejdůležitějších částí těla zaslouží ochranu proti novozélandskému slunci. Pro ty, co je příroda neobdařila hustou kšticí, je pokrývka hlavy nutností. Pořádný slušivý „klóbrc“ určitě není k zahození, ale mnohdy se vám může krempa, tedy okraj, prát vzadu s batohem a mnoho lidí namítne, že se hlava v klobouku potí. Postačí tedy šátek. V zimě je vhodné mít kulicha a kolem krku tunel, který se dá také použít jako pokrývka hlavy. V nepříznivém počasí, kdy padá voda, se hodí kapuce. Ta je však součástí každé goretexové bundy nebo ponča. Brýle proti slunci jsou prakticky nutnost a opalovací krém taktéž.
Jižní ostrov jedna 822

Tělu prospějeme nejlépe dýchatelným tričkem z polyesteru nebo z vlny. Zejména v zimě hodně z vás ocení merino s dlouhým rukávem. Pokud vás merino svědí, tak ho při praní obraťte naruby. Stačí první dvě tři vyprání a věřím, že to bude lepší. Do zimy mám však nejradši polypropylenové s dlouhým rukávem, které na sobě ani nepoznáte. Je lehké, skladné a v případě nouze vhodné pro spaní. Já osobně mu spolu s dolní částí na nohy říkám náhradní kůže, což celkem dobře vystihuje vlastnosti tohoto materiálu. Další vrstvou by měla být mikina. Čím lehčí a lépe balitelná, tím lepší. Osobně jsem si vždy vystačil s bavlněnou, ale doporučit bych měl dýchatelnou originál fleece, tedy z vlny, ale věřím, že postačí i z polyesteru. Výhodou polyesteru není jenom jeho nižší hmotnost a skladnost, ale také rychle schne. Vlna má zase tu výhodu, že když už jste mokří, ať už od potu, potoka či snad z deště, tak hřeje.
Jižní ostrov jedna 806

Softshellová bunda vás zase bude chránit nejen před chladem, ale i částečně před deštěm. Do velkého lijáku však není vhodná a rychle promokne, přesto vás bude stále hřát a chránit před větrem. Nejlepší ochranou proti dešti je gore-tex. To, co jsem napsal, však berte s rezervou. Výhody a nevýhody gore-texu. Mezi hlavní výhody patří to, že tento materiál dýchá. Abych to vysvětlil úplně, tak vlhkost v ideálních podmínkách nepronikne dovnitř na vaše tělo a zároveň se vlhkost od vašeho těla dostává ven a nesráží se pod tímto materiálem, takže byste měli být v suchu. Při velkém dešti, kdy je bunda pokryta vodou, tuto funkci částečně ztrácí a vy se i tak zapaříte. Nevýhodou je nošení bundy pod batohem a tlak, kterým působí váš batoh na bundu, může v okolí popruhů vést k tomu, že po nějaké době bunda vodu pustí. Zde však pravděpodobně záleží, na jaké tlaky je bunda dělána, což by měl výrobce uvést na štítku.

Alternativou je pončo, jež se nosí přes tělo i přes batoh. Při rychlém pohybu se trochu zapaříte, ale zespodu hodně dýchá, takže to není tak hrozné. Věřte mi nebo ne, ale za deště se v něm méně zapaříte než v gore-texu.

Nevýhodou je, že se nehodí do silného větru. Tím myslím opravdu silný vítr, který vás chce strhnout. Dále s ním můžete mít problém, pokud se prodíráte křovisky a kosodřevinou, a také někdy dělá potíže při chůzi, když ho nemáte správně nasazené nebo máte nevhodný model. Proto i výběru ponča věnujte pozornost. Jeho výhodou je to, že skrz pončo prostě voda neprojde. Můžete v něm tedy několik hodin čekat v dešti na kamaráda nebo na jelena, můžete si z něj postavit stan nebo primitivní přístřešek a třeba si přebalit batoh nebo vyndat svačinu či věci na vaření. Pod pončo se může přikrčit váš partner nebo dvě děti. Při opravdovém extrému se v něm dá za deště i spát.

Do zimy doporučuji ještě teplou bundu, která se dá lehko sbalit, aby nezabrala tolik místa, a poslouží vám v případě, že si dáváte v horách pauzu nebo musíte někde dlouho čekat.

Spodní prádlo by mělo být zejména v teplých měsících prodyšné, abyste si neosedlali vlka. Polyester a pro fajnovky do zimních měsíců vlna. Kalhoty stačí bavlněné. Pro fajnovky kraťasy z lehkého nylonu nebo kombinaci kalhoty, ze kterých se dají kraťasy udělat. Na zimu doporučuji kalhoty ze shoftshell, ale postačí kombinace termoprádla, tzv. long johns, tedy „jégrovky“ a přes ně kalhoty. Pokud jsou promokavé, dá se ještě použít návlek na kalhoty. Ten si myslím nemusí být zrovna z gore-texu.

ormus

Zvláštní pozornost bych však věnoval návlekům na boty. Osobně doporučuji co nejdelší, tedy pod kolena. Návleky chrání boty, aby se do nich ze shora nedostala voda, kamínky a sníh. V neposlední řadě vás až ke kolenům chrání proti blátu a někdy vám i pomohou před vodou při brodění. Já je mám rád zejména proto, že z vás pochod vysokou travou neudělá vodníka, kterému crčí voda z bot. Pokud chcete návleky zejména jako ochranu proti sněhu, tak by měly mít tzv. krokodýla, tedy jakýsi natahovací zkrabatělý okraj, který lépe obepne botu, a sníh se tak nedostane ani pod návlek.
Jižní ostrov dva 639

Boty jsou vaše nejdůležitější (spolu s nožem) věc. Dobré pohorky, ve kterých se musíte cítit dobře, které vás nezradí a můžete se na ně spolehnout. Věnujte čas jejich výběru, nespěchejte a poraďte se, s kým můžete, o tom, jaké boty si máte vybrat. Pamatujte, že by měly být o jedno až jedno a půl čísla větší. To nejen pro tlustou ponožku, ale proto, že se noha během dne roztáhne a po dlouhém pochodu si „sedne“, a je tedy větší. Dobrá rada při výběru je, abyste si nohu posunuli co nejvíce do boty, aby se prsty dotýkaly špičky, a za patu by se vám měl vejít palec vaší ruky. To však nevyzkoušíte u vysokých bot, ale věřím, že i tak si dokážete představit, kolik tam asi máte místa. Pokud je bota tak akorát velká, ale nevyhovuje vám její šířka, nezoufejte. Toto se dá  kompenzovat vhodnou turistickou vložkou, za kterou se nebojte utratit víc peněz. Vaše noha to ocení.

O boty se sluší také patřičně starat, protože vhodná údržba prodlužuje jejich životnost. Bota vám to také oplatí v momentě, kdy přijdete do styku s vodou. Vaše boty byste tedy měli vhodně ošetřovat a používat ty krémy nebo materiály, které výrobce doporučuje. Pamatujte, že i bota bez gore-texové membrány může být nepromokavá, když se o ni správně staráte. Sušení pak  nechte spíše botě samotné. Věřte, že je lépe, když máte botu mokrou a pružnou, než když ji vysušíte narychlo u horkých kamen. Botu raději vycpěte novinami a nechte při pokojové teplotě. Rychlým sušením vystavíte kůži nebezpečí, že popraská. Pokud vybíráte boty jenom na léto, soustřeďte se na to, aby byly lehké a prodyšné. Zimní bota by pak měla být pevnější a pata by měla být vhodná pro nasazení maček.

 

Michal Cigánek
zdroj: https://www.sheephappens.cz/publikace/novy-zeland-prace--cestovani--tramping/