Třinácté dobrodružství jižního ostrova Nového Zélandu ze zimy 2020.
Mezi činnosti, které lze na jižním ostrově v zimě dělat patří i lyžování. My se na něj těšíme už od Queenstownu, ale počasí nás přes Wanaku a Twizel (kde jsou lyžařská střediska) vytlačuje směrem na sever. Bouře však nepřináší žádné extra nadílky sněhu, takže se nám ani nevyplácí se na jih vrátit. V Hanmer Springs marně doufáme, že se rozjedou vleky, a tak se pouze věnujeme horkým koupelím v místních lázních. Nakonec volíme aspoň Mt. Lyford Ski Field. Je to sice malý rezort, nicméně to můžeme spojit s koupáním v moři v nedaleké Kaikouře.
Brzo ráno čekáme pod resortem na autobus, aby nás odvezl k vleku. Paní nás pouští do autobusu, kde už čeká pes, který nám štípe lístky. Mě prokousává péřovku, pánovi za mnou kalhoty a slečna za ním je obdařena štípancem do zadku. „Au“ volá. „Ten pes kouše“.
„Ale to není možné“ oponuje majitelka.
„Je to tak, mě kousl do nohy“ hlásí pán.
„A mě zase do ruky“ oznamuji já.
„Ten pes kouše jen lidi, které má rád“ říká jeho majitelka a směje se na celé kolo.
Smějeme se tomu, jak se směje, pročeš se smějí i ostatní cestující a pes štěká.
Konečně jsou všichni v autobuse. Pes sedí na předním sedadle vedle řidiče a kouká se směrem na cestující. Hlídá. Vyrážíme do krkolomných klikatých serpentin s hlubokými srázy až se mi tají dech. No ještě, že jsme sem nejeli s naší dodávkou a nechali si vyvézt tímto skákacím busem. Nahoře už je fronta na lístky a lyže si můžeme půjčit, až když budeme mít zaplacené permanentky. Po jedenácté hodině se dostáváme na řadu, kupujeme si pouze odpolední a nikoliv celodenní. Kiwíkovi za kasou je to divné a působí ještě více zmateně, než u ostatních zákazníků a počítání ceny mu trvá o něco déle, čímž se mu ještě více zhoršuje čas na jednoho klienta. Jdeme si půjčit lyže a hlavně vybrat dobré boty. Carvingové lyže jsou v dobrém stavu s dobrou skluznicí. Vázání také v pohodě, ale boty zde mají z devadesátých let, takže jejich výběr chvíli trvá. Také máme samozřejmě i naší výbavu z novozélandské merino vlny od outdoorové značky Sheephappens. Pro lyžování jsou vhodné podvlíkačky Andy, nákrčník Ancient Tunnel a samozřejmě Ormus, který zahřeje je pružný a skvělý dýchá.
Po krátké svačině je 12 hodin a jdeme jezdit. Užíváme si jak jízdu, tak krásné výhledy na okolní hory. Nakonec se vracíme stejným autobusem dolů k autu, odjíždíme do Kaikoury, kde se ještě rychle smočíme v moři při západu slunce, který za horama vytváří z oblohy zlatou bránu.
#tramping #hiking #přechody #divočina #wilderness #cestovaní #travel #nature #sheephappens #příroda #hory #mountains
